VODNÍ POHÁDKA                         
Scénář: Jan SUSA       Hudba: Jiří HELEKAL
Muzikál pro děti i dospělé,
v současné době k dispozici všem divadlům a souborům s možnostmi muzikálové produkce.
(Kvalita ukázek je záměrně značně snížena, z důvodů rychlejšího stahování na internetu.)

                               Ukázky skladeb                                                      www.ag-susa.cz

  HOU, HOU, HOU  -  úvodní píseň  
  ZNÁM JÁ TVOJE TRÁPENÍ   -  vodník  
  JSI HOLKA UBOHÁ A BLEDÁ   -  vodník  
  NESPALA, NEPILA, ANI NEJEDLA  -  sbor  
  VIDINO KRÁSNÁ  -  princ  
  ZAMETENO, UKLIZENO  -  služky  
  TO JÁ ZNÁM  -  ježibaba  
  PROSÍM TĚ POSVIŤ MĚSÍČKU  -  rusalka  
  POVĚZ MI ZRCADLO  -  kněžna  
  ŠUŠKY ŠUŠKY  -  služky  
  SOUD  -  vodník + sbor  
 

STROMEČKY ABYSTE VĚDĚLY  -  rusalka

 
  DUŠE MÁ JE JAKO ZAKLETÁ  -  rusalka + princ  
  ZNÁM JÁ VAŠE TRÁPENÍ  -  finálová píseň  -  vodník + všichni  
       

Vážení divadelní přátelé,
dovolte mi několik slov o vzniku a historii nabízeného muzikálu.

Někdy v roce 1987 jsem dostal nápad, přiblížit klasiku našeho divadla dětem,
protože jsem již tehdy nabyl dojmu, že ta největší díla českého divadla a hudby se jim neustále vzdalují.
Není již doba, kterou zažila naše generace, kdy nás rodiče vodili do Národního divadla
na „Rusalku“, „Čerta a Káču“, na „Lucernu“ a pod.
Rodiče to tehdy považovali za samozřejmost a krásnou povinnost a my, děti, za nezapomenutelný,
sváteční zážitek.

Doba je jiná a velké procento dnešních dětí,  kromě zahraničních seriálů divné úrovně a počítačových her,
úrovně mnohdy neomluvitelné, znají snad jen klasiku, jako je „Červená Karkulka“, nebo „Perníková chaloupka“.
Zde sice vítězí dobro nad zlem, ale většinou způsobem, připomínajícím ty nejkrutější současné thrillery.  
Bohužel k „vlkově jídelníčku“, k „párání břicha“, k „upalování ježibab“ a podobně, nenacházím jiné přirovnání.

A tak tedy vznikl nápad předložit dětem pohádku o lásce a odpuštění,
vycházející z té nejkrásnější klasiky české kultury.
Závěr jsem, z výše uvedených důvodů, přepracoval do mírnější podoby,
neboť láska a odpuštění patří k sobě nejenom na zemi, ale i ve věčném pohádkovém světě.
Viz scénář: „Když se jim ta láska nepovedla na světě, pak u nás v pohádce, určitě jim pokvete“.

Když byl scénář s hudbou Jiřího Helekala hotov, předložili jsme ho dramaturgii tehdejšího
divadla Jiřího Wolkera, kde byl v roce 1989 přijat a zařazen do dramaturgického plánu.
Listopadové události tohoto roku změnily nejen vedení divadla, ale samozřejmě i dramaturgický plán.
Scénář další roky ležel v šuplíku.

V roce 1994 projevil o scénář zájem Pavel Veselý, šéf Musical studia TOWEN a vznikl zajímavý projekt,
nastudovat muzikál s dětmi ze studia a uvést jej na Křižíkově fontáně.
Výstaviště tento nápad uvítalo a produkce se ujal Petr Novotný a firma 6P.

Předpremiéra byla úspěšně provedena v Saleziánském divadle v Praze, dne 27.6.1995.
Představení naplánovaná na letní sezónu na Křižíkově fontáně byla však  z nám neznámých důvodů
o 1 rok odložena a během tohoto roku se změnily i plány Výstaviště.
V další sezóně byla na Křižíkově fontáně uvedena zkrácená verze Dvořákovy Rusalky
v provedení souboru ND.
V dalším roce vznikl pak muzikál Rusalka a náš scénář se opět ocitl v onom šuplíku.
Mohlo by se zdát, že Rusalek bylo už dost a další jsou tedy zbytečné. Rusalek ano.
Všechny však vycházely přímo z Dvořákovy a Kvapilovy opery.
Což bylo mnohdy negativně přijímáno kritikou.

Naše Vodní pohádka však použila pouze  námětu díla,
hudba je zcela jiná a v textech je pouze několik Kvapilových sloganů, nebo spíše výrazů.
Jsou tam úmyslně. Aby připomínaly původní autorství této krásné pohádky.

Vodní pohádka je určena především dětem s rodiči, což v muzikálové tvorbě není dnes také příliš běžné.

Předkládáme tedy touto cestou nabídku muzikálu dramaturgům divadel,
protože si jako autoři myslíme, že přes všechny potíže, kterými nápad prošel,
může být úspěšně realizován.

Studiovou nahrávku základů a notový zápis vlastní autor hudby Jiří Helekal.
Scénář zašleme na požádání.
Přikládáme také ukázky některých písní.

Jan SUSA  a  Jiří HELEKAL